Aktuality

Pozvánka na letní tábor do Vendolí

Každoroční letní setkání KODAS a jeho příznivců v záchranné stanici Zelené
Vendolí spojené s brigádnickou pomocí ve stanici se bude letos konat od středy 1. 8. do neděle 5. 8. 2012

Vendolí najdete kousek od Svitav, informace o stanici jsou k na této adrese -
http://zelene.vendoli.sweb.cz/.

Přivezte si stan a spacák, nebo alespoň celtu na přikrytí, spát budeme na louce za stanicí. Také nějaké pracovní oblečení se bude hodit. O jídlo se nám
postarají ve stanici, je vždy výborné.


Přijet a odjet můžete i jiné dny podle vašich možností. Přihlášky a dotazy na
e-mailu pomocprirode@email.cz nebo na telefonu 602 291 763.


Zdraví

Radek Novotný


Klub ochrany dravců a sov při sružení Děti Země
http://kodas.detizeme.cz/
e-mail: kodas-dz@email.cz
mobil: 731 530 278

Vzpomínka na letní tábor KODAS

Stanice Zelené Vendolí - Jedenácté letní brigádnické setkání v záchranné stanici Zelené Vendolí bylo tentokrát podmalováno zvukem motorových pil a křovinořezů. Nad psím útulkem zmizel jasan a od náletových dřevin jsme čistili i další místa ve stanici. Vodní ptáci mají nové oplocení kolem svého výběhu, uklidili jsme posečené plochy a zmizely i kopřivy a bodláky ve voliérách, výbězích a podél cest. Během pěti dnů pomáhalo celkem devět dobrovolníků.
Všem za pomoc děkujeme.

Pozvánka do Jaroměře

Zdravíme příznivce a přátele KODASu,

Začal další rok, příroda se probudila a i my se alespoň trochu probouzíme - přicházíme s pozvánkou na víkendovku.
První víkendová pomoc záchranným stanicím pro volně žijící živočichy se bude konat v termínu 27. - 29. 5. 2011.
Pomáhat budeme v Jaroměři u Hradce Králové, kde bude práce jak ve stanici, tak případně i na dalších spravovaných nebo užívaných pozemcích a pastvinách. Co přesně to bude se rozhodne podle potřeb stanice a počtu pomocníků přímo na místě.
Spaní v klubovně stanice, sebou spacák, karimatku, jídlo budeme vařit společně. A samozřejmě pracovní oblečení.

Informace o stanici, o aktivitách lidí kolem stanice a také o tomu kudy se do stanice v Jaroměři dostanete jsou na http://www.jarojaromer.cz.
Dotazy, přihlášky, informace na pomocprirode@email.cz

Zdraví a na setkání se těší
David Poláček a Radek Novotný

Pozvánka do Vendolí

Vendolí u Svitav - O předposledním květnovém víkendu proběhne v záchranné stanici Zelené Vendolí u Svitav bonusová víkendovka Klubu ochrany dravců a sov. Zima se na stavu stanice jako každý rok významně podepsala, takže není pochyb, že s její jarní údržbou bude spousta práce.
Termín víkendovky je 21. – 23. května. Zelené Vendolí je místo, které důvěrně známe, podrobnější informace jsou tedy určeny novým zájemcům a také všem, kteří do Vendolí chtějí přijet po dlouhé době a potřebují osvěžit paměť. Tyto informace najdete na konci.
Naše práce bude spočívat hlavně v opravě a údržbě voliér. K potřebné výbavě na tuto víkendovku patří spacák a karimatka, pracovní oblečení, hodit se budou i rukavice (máte-li je doma). O jídlo se nám postarají ve stanici, příspěvek na nákup potravin bude asi tak 100,- Kč na celý víkend. Za nepříznivého nočního počasí je možné spát v klubovně, ti otužilejší mohou spát venku, takže stany s sebou.
Pokud se chcete přihlásit, na něco zeptat, něco nám sdělit, směřujte vše na e-mailovou adresu programu, tj. na pomocpritode@email.cz nebo na tel. č. 602 291 763. přes den během některých pracovních povinností telefon občas neberu. Nenechte se tím odradit a připomeňte se v takovém případě sms-kou a já určitě zavolám zpátky.

Záchranou stanici Zelené Vendolí najdete zhruba 6 km od Svitav. Dostat se do Svitav problém není, ze Svitav jezdí do Vendolí vlak. Výstupní stanice se jmenuje Vendolí-zastávka a pak je to asi 3km pěšky. Nebudete-li si jisti, nebojte se zeptat, protože stanici tam dobře znají a cestu k ní vám poradí. Existuje také možnost předběžné domluvy (nejlépe přes e-mail programu viz. výše, případně telefonicky těsně před táborem) a někdo z motorizovaných účastníků vás může vyzvednou ve Svitavách na vlakovém nebo autobusovém nádraží.

Radek Novotný

Pozvánka na víkendovku do Telče

program Pomoc přírodě - Milí přátelé, kamarádi, rádi bychom vás tímto pozvali na blížicí se víkendovku programu Pomoc přírodě Klubu ochrany dravců a sov, která proběhne o víkendu 7.- 9.5 2010 v Telči v útulné stanici pro handicapované živočichy.
Pro ty, kteří jste tam ještě nebyli jen napovím, že stanice je téměř v centru jednoho z nejkrásnějších měst u nás a její správce Pavel Dvořák se svou paní zajišťují dokonalý servis a to nejen co se týká jídla.
Do Telče se dostanete poměrně snadno autobusem i vlakem, takže o důvod víc přijet a vidět se se starými i novými kamarády.

Detaily ohledně ubytování a náplně ještě upřesníme.
Své dotazy směřujte na Radka Novotného, telefon: 602 291 763

Těšíme se na vás v Telči

Pozvánka na letní tábor

Zelené vendolí - pozvánka na letní tábor KODAS
Už po desáté se bude v záchranné stanici Zelené Vendolí konat letní tábor Klubu pro ochranu dravců a sov při sdružení Děti Země. Přijeďte s námi oslavit tyto kulatiny, práce bude opět dost.
Z větších akcí nás čeká budování výběhu pro lišky, velké voliéry pro čápy a kosení a úklid nového pozemku, který navazuje vzadu na současný prostor stanice. K tomu, jak už to bývá, se najde i spousta drobných prací, kterých je ve stanici každý rok docela hodně.
Vendolí najdete kousek od Svitav, informace o stanici jsou k nalezení na této adrese - http://zelene.vendoli.sweb.cz/.
Přivezte si stan a spacák, nebo alespoň celtu na přikrytí, spát budeme za louce za stanicí. O jídlo se nám postarají ve stanici, je vždy výborné a my na něj přispějeme zhruba 70,- korunami na den.
Tábor se koná od středy 28. 7. do neděle 1. 8. 2010. Přijet a odjet můžete i jiné dny podle vašich možností. Přihlášky a dotazy na e-mailu pomocprirode@email.cz nebo na telefonu 602 291 763.

Zdraví
Radek Novotný

Budou žít sovy pálené na Vysočině?

Vysočina - Sova pálená byla kdysi jedna z našich běžných sov, ale dnes je bohužel jednou z nejvzácnějších. Poznáme ji především podle rezavého zbarvení a nápadného srdčitého závoje kolem očí. Velikostí je srovnatelná s holubem a rozpětí křídel má 95 cm. Ke hnízdění využívá především lidská sídla - kostelní věže a půdy zemědělských budov. Kdysi lidé věřili, že zabitá sova přitlučená na vrata od chléva ochrání dobytek od zlých sil a uhranutí, ale dnes už víme, že je to pouze pověra. V potravě převládají drobní hlodavci a v zimním období drobní pěvci. Ohrožuje jí především nedostatek vhodných hnízdišť, hnízda často vyplení kuna skalní a v poslední době se zvyšuje i počet sov sražených automobily na silnicích. Patří mezi zvláště chráněné druhy.
Projekt Budou žít ? na ochranu sovy pálené na Vysočině byl zahájen Klubem ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země v roce 1996 na okrese Havlíčkův Brod a později také na okresech Pelhřimov a Kutná Hora. V roce 1996 předpokládali odborníci, že ve sledovaném území sova pálená roztroušeně hnízdí. Skutečnost se však ukázala mnohem horší. Pro posílení populace bylo rozmístěno 280 hnízdních budek převážně do zemědělských objektů. Průměrně v nich však hnízdí pouze dva páry těchto vzácných sov. V projektu v současné době pokračuje Občanské sdružení Zelené srdce.
Na okrese Havlíčkův Brod jsme provedli v roce 2009 kontrolu 89 hnízdních budek. Bohužel ani v letošním roce zde hnízdění sovy pálené prokázáno není. Průběžně byla prováděna údržba budek, především jejich zavěšení. Bohužel za dobu trvání projektu (zahájen v roce 1996) bylo již 37 budek zničeno především z důvodu změny využívání budov a nebo se nepoužívané budovy zřítily.
Na okrese Pelhřimov jsme provedli kontrolu a údržbu 77 hnízdních budek. Hnízdění bylo prokázáno v lokalitě u Humpolce. Jedná se o pár, který vznikl z poslední skupiny sov pálených z umělého odchovu vypuštěných do volné přírody v roce 2008. V srpnu vyvedl úspěšně tři mláďata a v současné době (leden 2010) je nadále na lokalitě pozorován. Jiné hnízdění se prokázat nepodařilo. I na tomto okrese došlo za dobu trvání projektu ke zničení 35 budek. Průběžně byla prováděna údržby budek tak, aby byla zajištěna jejich funkčnost a připraveny na možné obsazení v dalších letech.
Na okrese Kutná Hora byla provedena kontrola 40 hnízdních budek. Hnízdění bylo znovu prokázáno v lokalitě XXX, kde sovy hnízdí v budce již čtvrtý rok. Při kontrole 29.6.2009 byla z budky vyplašena samička sedící na snůšce 6 vajíček. Majitele jsme upozornili na hnízdění sov a požádali o spolupráci. Dne 28.8.09 bylo v budce okroužkováno 5 mladých. Hnízdění bylo znovu prokázáno i v lokalitě YYY, kam se sovy vrátily v roce 2008 po pětileté přestávce. Při kontrole 29.6.2009 byla z jedné ze dvou umístěných budek vyplašena samička sedící na snůšce 6 vajíček. I zde jsme majitele budovy upozornili na hnízdění sov a požádali o spolupráci. Dne 28.8.09 byla v budce okroužkována 3 mláďata. I na tomto okrese bylo za dobu trvání projektu zničeno 12 hnízdních budek. Hnízdní budky jsme dle potřeby opravovali, především se jednalo o opravy uchycení.
Ve vypouštění sov pálených z umělého odchovu do volné přírody již nebudeme pokračovat i přesto, že tato sova patří v kraji k nejvzácnějším a nejohroženějším druhům. Problém není v získání mláďat, ale nepodařilo se nám získat novou výjimku ze zákona o ochraně přírody. Vlastně novou výjimku jsme získali, ale její podmínky jsou pro nás v současné době nesplnitelné. Správa CHKO Blaník výjimku sdružení Zelené srdce udělila na vypuštění deseti sov, které však musejí být nejméně po dobu jednoho roku sledovány za pomoci satelitních vysílaček, aby se zjistilo, jak se sovy po vypuštění chovají a kolik jich přežije. Sledování pomocí satelitu je však pro nás velice nákladné a pro dobrovolné sdružení hospodařící s desítkami tisíc je podmínka vyžadující investice
nesplnitelná a s vypouštěním zatím končíme.
V roce 2009 se tedy podařilo ve sledovaném území okresů Pelhřimov, Havlíčkův Brod a Kutná Hora prokázat v budkách hnízdění tří párů sov pálených, které prokazatelně vyvedly 11 mláďat. Cekem byla provedena kontrola a údržba 206 budek. Vypouštění sov pálených z umělého odchovu bylo přerušeno.

Pavel Koubek - Zelené srdce

Pozvánka na setkání KODAS DZ

Šumava - Milí členové a příznivci KODAS,
dovolujeme si vás pozvat na výroční setkání Klubu, které letos proběhne 26.- 28.února na Šumavě.

KDE: Velký Radkov – nejbližší autobusová zastávka Radešov/Rejštejn vzdálena asi 3 km, které je nutno překonat pěšky projetou lední cestou. Pravidelně jezdí autobus ze Sušice, kde je i vlakové nádraží. Autem je Velký Radkov přístupný směrem od Hartmanic přes Kundratice. Hledejte chalupu se zvoničkou s číslem popisným 27, kde bydlí Poláčkovi.

CO S SEBOU: spacák, baterku, karimatku jen pro jistotu, hudební nástroje, fotky z akcí. Stravování proběhne společně. Takže s sebou jen svačinu na cestu a pár korun na společné jídlo.

CO NÁS ČEKÁ: Vedle tradičních jednání, hlasování a vyhlášení vítězů fotografické soutěže se čas najde také na procházku po malebném okolí po Národním parku Šumava nebo na večerní houkání.

Svou účast nejlépe předem potvrďte spolu s přibližným časem příjezdu.

Za všechny se těší

David Poláček
mobil: 731 530 278
e-mail: david.polacek@npsumava.cz

Pozvánky na brigády

program Pomoc přírodě - Zveme vás tímto v sobotu 17. 10. 2009 do Telče, kde pomůžeme s podzimním úklidem, úpravami a opravami stanice, případně i s vybudováním nového přístřešku.
Nezapomeňte si pracovní oblečení a rukavice. O oběd se nám Pavel Dvořák ze stanice postará, tak snad si přibalte jen nějakou drobnost na svačinu.
Pokud byste chtěli v Telči strávit celý víkend, spát se dá v prostoru stanice - spali jsme tam ve stanu pod přístřeškem, nebylo to nic hrozného. V případě zájmu a včasné domluvy bych vás mohl vzít k nám domů, což je v Častrově u Počátek. Tam se dá spát ve stanu na zahradě nebo v domku na žíněnkách.

Neoficiální tečkou letošního roku bude víkend 30. 10. - 1. 11. 2009 setkání v záchranné stanici Zelené Vendolí u Svitav. Tam proběhne jednak stavba plotu kolem nově přikoupeného pozemku za vodní plochou směrem k poli a jednak proběhne drakiáda.
Potřebovat budete spacák, pracovní oblečení a rukavice, draka, kdo chce spát venku tak ještě stan nebo celtu.

Přihlášky, dotazy a další informace na pomocprirode@email.cz nebo na 602 291 763.

Srdečně se těší
Radek Novotný

Ohlédnutí za táborem

Zelené Vendolí - Pátý až devátý srpnový den roku 2009 jsme strávili v Záchranné stanici Zelené Vendolí u Svitav (http://zelene.vendoli.sweb.cz/), kde se konala každoroční letní pomoc, organizovaná v rámci programu Pomoc přírodě.
Hlavní část účastníků přijela během čtvrtka, další dorazili ještě v pátek. Celkem se nás sešlo 17, potěšující byly hlavně nové tváře.
Na stanici proběhla výměna střešní krytiny, na nás čekal úklid starých betonových tašek, kterých byla obrovská hromada. Letos také proběhlo důkladné čištění voliér a jejich zavezení novým pískem, obnovy se dočkaly některé chodníčky ve stanici. Vyčistili jsme zídku pro ještěrky, holky zbavily stanici kopřiv a dalšího plevele, opravili jsme lávky přes vodní plochu.
Také jsme vypustili mladé čápy na svobodu, do nového se stěhlovali psíci mývalovití a byla pro nás připravena exkurze do svitavské základny hasičského záchranného sboru, včetně zasvěceného výkladu.
Děkuji tímto všem účastníkům za ochotu přijet a pomoct a děkuji Pepovi, Daně a Blance ze stanice za skvělý servis, zejména za výborné jídlo.

Radek Novotný

Ochránci chytili pytláka přímo při činu

Pelhřimov (Chebsko) - Ochráncům přírody se podařilo na Chebsku nafilmovat a přistihnout přímo při činu pytláka, který údajně několik let lovil do zakázaných pastí dravce a sovy. Muž, který je myslivcem, je pak prodával, zřejmě i na preparaci do zahraničí, informoval dnes ČTK Karel Makoň z DESOP - Záchranné stanice živočichů Plzeň.
"Již několik týdnů jsme monitorovali dění kolem nelegálního odchytu dravců a sov nedaleko obce Pelhřimov u Chebu. Místní holubář, myslivec a invalidní důchodce zde již několik let nelegálně chytal do jestřábího koše všechny druhy dravců a sov. Počty odchycených zvířat podle nejmenovaných svědků šly za ta léta do stovek," uvedl Makoň.
Na myslivce - pytláka upozornil ochránce jeho kolega, který jeho praktiky odsuzoval. Podle něj pytlák lovil dravce už několik let. Ulovená zvířata prodával nejdříve nějakým sokolníkům a když zjistil, že je pouští zpět, začal je prodávat do Německa k preparaci.
Předseda Okresního mysliveckého svazu na Chebsku Petr Černík ČTK řekl, že pokud se prokáže, že muž skutečně pytlačil, nemá ve sdružení co dělat. "Byl by to důvod k odebrání loveckého lístku a bez něj nemůže být členem. A měl by pak i sám zvážit, jestli má zůstat mezi myslivci," řekl Černík.
Pytlák měl na svém poli, 500 metrů od svého domu, umístěn jestřábí koš. "Do této zakázané pasti chytal na živého holuba všechny druhy dravců a sov. Koš kontroloval dalekohledem přímo z altánu a vyndávat chycené ptáky či vyměnit holuba jezdil převážně svým zeleným terénním autem. Není vyloučeno, že košů má více, my jsme našli pouze tento jeden," uvedl Makoň.
Ochránci přírody koš a dění kolem něj monitorovali kamerou. Natočili celkem 250 hodin záznamu, který dokládá činnost svérázného myslivce. Když měli dost důkazů, zavolali Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP). Její pracovníci pak minulý týden na místo dorazili.
"Když se mu námi přivolaná inspekce u koše představila, sbalil past do auta a nekompromisně odjel. Zavřel se do svého statku a minimálně 20 minut trvalo, než vylezl a pod pohrůžkou další pokuty pustil inspektory na dvůr sepsat protokol," popsal Makoň.
Muž tvrdil, že do koše chytal na holuba své ulétlé poštovní holuby a vůbec netušil, že téměř celý měsíc ho z nedalekého lesíka sledoval kamerový systém. "Dnes celý případ řeší ČIŽP oblastní inspektorát Plzeň a věříme, že v tomto případě padne nejvyšší možný postih. Mimo jiné posíláme patřičný podnět k prošetření na místně příslušné orgány myslivosti a státní veterinární správy," dodal Makoň. Podle ochránců přírody pytlák zřejmě na statku i pytlácké pasti vyrábí.

Podle ředitele Lesů města Chebu Vladimíra Dejmka ale nemusí zjištění ochránců svědčit pro pytláctví. "Osobně nevěřím, že vůbec něco chytil. Zdravý dravec do pasti stejně nevletí. A chápu, že jako chovatel poštovních holubů se chce před útoky dravců bránit," řekl ČTK Dejmek. Podle něj je někdy přístup ochránců příliš jednostranný a nebere v potaz skutečnou situaci na vsi.

Pytlák podle Makoně zřejmě porušil jak zákona o ochraně zvířat proti týrání, když týral holuby, kteří sloužili za návnadu, tak i zákon o myslivosti tím, že pytlačil, a zákon o ochraně přírody nedovoleným způsobem lovu. Hrozí mu pokuty, vyloučení z mysliveckého spolku i trestní stíhání.


Zdroj: ČTK

Hromadné masakrovanie vtákov na Slovensku pokračuje

Jaslovské Bohunice - Ani nie dva týždne po hromadnom masakri, kedy bolo neďaleko obce Hurbanova Ves nájdených 10 usmrtených myšiakov lesných a tento prípad je stále v štádiu šetrenia, čakalo na ochranárov ešte desivejšie odhalenie. Jozef Chavko, predseda organizácie Ochrana dravcov na Slovensku (RPS), nezabudne na včerajší deň do konca svojho života. Keď sa ráno pobral na monitoring oblasti neďaleko Jaslovských Bohuníc netušil, že sa o niekoľko hodín stane svedkom následkov tragédie nebývalých rozmerov. Onedlho po príchode na lokalitu našiel na poli bezvládne telo jedného z najohrozenejších dravcov Európy - sokola rároha (česky raroh velký). Mladý samec bol podľa stôp už niekoľko dní mŕtvy. Napriek tomu bolo možné určiť, že bol v dobrej kondícii a jeho smrť bola neprirodzená. Na nohe mal maďarský krúžok, ktorý prezradil, že samček bol pred dvoma rokmi ako mláďa krúžkovaný v hniezde pri maďarskom meste Hegyeshalom, asi 80 km vzdušnou čiarou od miesta nálezu jeho mŕtveho tela. Pokračovaním tragédie bol nález mŕtvej samičky sokola rároha – vtedy si totiž Jozef Chavko naplno uvedomil dôsledky tejto katastrofy. Na lokalite sa vytvoril nový pár tohto na Slovensku tak vzácneho dravca, obsadil hniezdnu búdku a chystal sa priviesť na svet svoje prvé mláďatká. “V tomto období už niektoré páry inkubujú svoje vajíčka, iné sú tesne pred znáškou. Samička už mohla sedieť na znáške a keď sa samec s potravou dlho nevracal, rozhodla sa na chvíľu opustiť hniezdo a nájsť si potravu sama. Je však možné aj to, že bola tesne pred znáškou a vajíčka mala ešte vo svojom tele.” – smutne konštatuje Jozef Chavko a informuje, že minulý rok hniezdilo na celom území Slovenska iba 28 párov tohto druhu.
Bohužiaľ, tieto šokujúce nálezy boli len začiatkom dlhého dňa plného nepríjemných prekvapení; Jozef Chavko pokračoval v obhliadke lokality, ku ktorej sa pripojili aj privolaní príslušníci polície. Svoju smrť na lokalite našlo aj 16 myšiakov lesných (česky káně lesní), 1 myšiak severský (česky káně rousná) a jeden sokol myšiar (česky poštolka obecná). Medzi telami dravcov boli na poli smrti rozhádzané telá mŕtvych mestských holubov a zajacov. „Podľa našich doterajších skúseností je možné tvrdiť, že holuby a zajace boli použité ako otrávené návnady, do ktorých páchateľ vpravil jed.“ – tvrdí Jozef Chavko. Všetkým nájdeným dravcom sa tak pravdepodobne stal osudným jed, ktorý neľútostný páchateľ nastražil v podobe niekoľkých desiatok návnad rozmiestnených na území približne 1 km2.
„O tom, že príčinou smrti bola otrava, svedčia aj kŕčovito zovreté pazúry obetí, ktoré zomierali pomaly v ukrutných bolestiach. Dnešný deň sa mi navždy vryje do pamäti. Monitoringu a ochrane sokola rároha sa venujem vyše tridsať rokov, no za ten čas si nepamätám udalosť, ktorá by ma v súvislosti s týmto druhom väčšmi zarmútila. Dospelého veku sa dožíva len asi 5 % všetkých mláďat sokola rároha. Tieto dva jedince dokázali prekonať všetky nástrahy a chystali sa začať spoločný život – páry sokola rároha sú stále.“ – dodáva bezradne Jozef Chavko a pokračuje: „Stále nemôžem uveriť, že sú ľudia schopní urobiť niečo také. S otravami sa stretávame veľmi často, ich obeťou sa už stali aj také vzácne druhy ako orol kráľovský (česky orel královský), či orliak morský (česky orel mořský). Je mi veľmi ľúto, že sa do zoznamu obetí zaradil aj sokol rároh.“
Ochrana dravcov na Slovensku podala podnet na neznámeho páchateľa, ktorý sa dopustil spáchania trestného činu pytliactva, ako aj trestného činu porušovania ochrany rastlín a živočíchov. Vinníkovi hrozí trest odňatia slobody až na 8 rokov. Všetky usmrtené jedince boli odovzdané na ďalšie vyšetrenia. Vtáčia kriminalita má na Slovensku rôzne podoby – okrem vykladania otrávených návnad sú najčastejšie prípady zástrelov, vykrádania hniezd, či vykladania kovových sklápacích pascí.
Podobné problémy majú napríklad aj v ČR, v Rakúsku či Maďarsku. Podľa ornitológa z maďarskej organizácie MME, Matyása Prommera, je táto udalosť skutočnou tragédiou pre populáciu sokola rároha. „Sme veľmi znepokojení nad rastúcim množstvom prípadov nezákonného usmrcovania chránených dravcov na Slovensku. Vtáky nepoznajú hranice, jedince z Maďarska sa často usadia na Slovensku a naopak, slovenské vtáky často nájdu nový domov v Maďarsku.“ Ochrana sokola rároha má významný medzinárodný rozmer, na záchranu tohto druhu prebieha od roku 2006 spoločný slovensko-maďarský projekt podporený Európskou komisiou.

Ďalšie informácie poskytne:
Jozef Chavko, RPS, tel. +420 903 768 394

Zdroj:
Tlačová správa
Ochrana dravcov na Slovensku
20.3.2009

Program Pomoc přírodě

Program Pomoc přírodě - Činnost Klubu, která v rámci tohoto programu probíhala v roce 2008, jsme zakončili víkendovkou v záchranné stanici v Telči. Byli jsme bohužel jenom tři, přesto byl Pavel Dvořák rád, že jsme mu pomohli s úklidem ve stanici, úklidem na pokosených loukách a také při vyřezávání náletu na kamenité Hadí stráni.

V roce 2008 se kromě této podzimní konala ještě víkendovka jarní v záchranné stanici v Jaroměři, letní tábor v Zeleném Vendolí a také jedna neoficiální víkendovka v červnu, také v záchranné stanici Zelené Vendolí.

Víkendovky provází velmi malá účast, přesto budeme v jejich pořádání pokračovat i v roce 2009 – v plánu jsou opět dvě víkendovky (jarní a podzimní) a zřejmě také letní pomoc ve Vendolí.
O jejich konání budete informováni na webu Klubu a prostřednictvím mailového listu.

Přeji všem hezký podzim, krásnou zimu a až začne vonět jaro, těším se na viděnou na víkendovce.

Radek Novotný

Pozvánka do Telče

program Pomoc přírodě - Podzimní víkendová brigáda Klubu ochrany dravců a sov se bude konat v malé záchranné stanici v Telči a to o víkendu 10. - 12. 10. 2008.

KDE – Stanice pro handicapované živočichy v Telči, západní konec Slavatovské ulice, směrem na J. Hradec. Více na: http://www.telc.eu/page.php?mx=66_mesto-a-okoli/priroda&ax=236_zachranna-sta

SPANÍ - možnosti jsou velmi omezené, nebude to pro čajíčky. Spát se bude v prostoru stanice pod dřevěným přístřeškem, chráněni budeme tedy hlavně před případným deštěm. Před zimou se musíme ochránit teplými spacáky, dobrou karimatkou a vřele doporučuji stany.

JÍDLO - sobotní i nedělní oběd nám zajistí pan Dvořák ze záchranné stanice, půjdeme do blízké hospody, kde dostaneme teplý oběd, za který nebudeme platit. Snídaně a večeře si musíme zajistit sami. V areálu stanice je jednoduchý vařič, takže čaj nebo polévka nebudou problém.

PRÁCE - je jako v každé podobné stanici dost. Podle počtu účastníků budeme pomáhat buď s ochranou voliér před potkany (zapuštění pletiva cca 20cm do země), stavbou přístřešku v zadní části stanice a nebo se stavbou voliéry.
Potvrzení účasti potřebuji nejpozději ve středu večer, aby bylo na sobotu a neděli včas zajištěno dost obědů.
Dotazy na mojí hlavu. V Telči budu v pátek docela brzo odpoledne, takže pokud bude někdo potřebovat navigaci nebo vyzvednout na autobusáku, budu k dispozici. Budu mít auto.

Na setkání se těší

Radek Novotný
mobil: 602 291 763

KODAS - Klub pro ochranu dravců a sov
program Pomoc přírodě

Mladí sokoli úspěšně opustili hnízdo

Akce Falco - Mezi 25. až 28. květnem postupně vylétla všechna čtyři mláďata sokola stěhovavého, na která letos v rámci Akce Falco dohlíželi dobrovolníci Klubu ochrany dravců a sov u Teplic nad Metují. Ostraha pak probíhala ještě dva dny, než mláďata získala potřebnou jistotu v letu. „To bylo poslední z kritických období, kdy jsou mláďata nejvíce zranitelná, postupně však sílí a podnikají stále odvážnější lety. V současnosti tak již významnější rušení ze strany návštěvníků rezervace nehrozí,“ upřesnil zoolog.



















Nejspíš díky velmi mírné zimě zahnízdil rodičovský pár již začátkem března a v dubnu se vylíhla čtyři mláďata. Ochranáři opět museli učinit opatření, aby dospělí sokoli, citliví na vyrušení, mláďata zdárně odchovali. „Po projednání s provozovatelem skalního okruhu a městem Teplice nad Metují Správa CHKO Broumovsko vydala nařízení, jímž částečně omezila pohyb turistů po prohlídkovém okruhu skalním městem,“ vysvětlil Při běžném provozu by totiž turisté procházeli necelých 20 m pod hnízdem. „To by mohlo způsobit vyplašení dospělých sokolů zahřívajících vajíčka, popř. chránících již vylíhlá mláďata. Opuštění hnízda rodiči může mít za následek podchlazení vajec, nebo malých bíle ochmýřených mláďat. Nepřítomnosti rodičů mohou také využít i jiní draví ptáci a snůšku zničit,“ vysvětlil Jiří Spíšek, proč byla lokalita Chrámových stěn po celou dobu hnízdění také střežena ochránci přírody.

Zdroj Náhodský deník

První sokol opustil hnízdo

Akce Falco - Teplice nad Metují – Poslední dny čtveřice mladých sokolů v hnízdě na Chrámové stěně v Teplických skalách jsou ve znamení častých letových rozcviček. Výlet vzácných dravců z hnízda je očekáván z kraje nastávajícího týdne, kdy mláďata završí šest týdnů hnízdní péče. Překvapením proto bylo, že samička Malvína, jak ji pojmenovali strážci sokolího hnízda, svou rodnou dutinu opustila již dnes dopoledne. První let ukončila na velkém balvanu pod věží Měsíční asi 100 m od hnízda. Oba rodiče ji bedlivě sledovali a často okolo poletovali a odháněli dotěrné poštolky. Zbývající tři mladí samci byli v odpoledních hodinách stále na hnízdě.

Vypouštění sov na Vysočině

Vypouštění sov na Vysočině - V těchto dnech připravují členové Klubu ochrany dravců a sov při sdružení Děti Země na vypuštění do volné přírody skupinu šesti mladých sov pálených. „Mladé sovy procvičují v půdním prostoru nepoužívaného kravína nedaleko Humpolce létání a učí se lovit živé hlodavce, tedy základní dovednosti nutné k přežití. Po vypuštění je budeme přikrmovat do doby než se úplně osamostatní,“ říká vedoucí projektu na ochranu sovy pálené na Vysočině Pavel Koubek.

Vypuštěné sovy by měly pomoci v návratu sovy pálené na Vysočinu, kde v minulosti poměrně běžně hnízdila. Dnes však patří mezi nejvzácnější druhy a na okrese Pelhřimov hnízdí v současné době prokazatelně pouze jeden pár pocházející z vypouštění v loňském roce. Velice špatná je situace v celém kraji Vysočina. „Odhadujeme, že v celém kraji hnízdí deset párů této sovy a to je velice málo, “ uzavírá Pavel Koubek, který se ochraně tohoto druhu věnuje už třináctý rok.

Víkendovka v Jaroměři

Jaroměř - První letošní víkendovka se po několika letech uskutečnila opět v Jaroměři v záchranné stanici pro volně žijící živočichy. Pro příjemnou přátelskou atmosféru se sem vždy rádi vracíme. Tentokrát už jsme nemuseli spát venku pod širým nebem, ani s liškami pod střechou, ale čekala na nás čistá, přetopená učebna, vybavena datovým projektorem, jejíž výhody jsme ocenili zvláště v sobotu, kdy jsme mohli ze spacáků poslouchat přednášku s promítáním Davida Čípa o bohaté činnosti stanice.
Déšť, který přišel v noci z pátku na sobotu a jehož kapky ještě ráno bubnovaly na střešní okno stanice, nás právě nemotivoval k opuštění spacáků, ale nakonec jsme přeci vstali a začali kácením lesa a demoličními pracemi. Bylo třeba ubourat část bazénu, natřít rozlítávačku, opravit a natřít voliéry a postavit zídku kolem budoucího jezírka. To už tu byl ale večer a díky vlídnému počasí také táborák a s ním neodmyslitelně spojené opékání buřtů a vyprávění historek. Svým vyprávěním o svém prvním Falcu kraloval a naše bránice potrápil jak jinak než vedoucí stanice David Číp. Jediné oko nezůstalo suché.
Neděle byla ve znamení stavby ohrad pro ovce a kozy na entomologicky cenné lokalitě nedaleko Jaroměře. V sobotu natěžená tyčovina se proměnila na kůly pro ohradníky. Přítomné kozy se nestačily divit.
To už tu však bylo poledne a čas chystat se na návrat domů. Republika jsme sice malá, ale všude daleko. Stanice a její správci se nám opouštěli těžko, víkend utekl jako nic a kdo ví, kdy se sem zase dostaneme. Snad brzy.

David Poláček

Jaká byla soví noc

Velké Meziříčí - Soví noc v centru ekologické výchovy Ostrůvek ve Velkém Meziříčí se docela vydařila. Přišlo cca 20 lidí všech věkových kategorií. Po mojí přednášce o životě, ohrožení a možnostech ochrany našich sov přišel čas na dotazy a na představení živé sovy – puštíka Rozárky, kterou jsem přivezl ze stanice v Pavlově. Mezitím se venku setmělo a tak jsme se vydali do příměstského lesa poslouchat a lákat sovy. Bohužel se žádná neozvala ani na magnetofonovou nahrávku a hukot bylo slyšet pouze z nedaleké dálnice. I přesto odcházeli všichni účastníci spokojeni.

Pavel Koubek

Výsledky soutěže Dravci a sovy okolo nás v roce 2007

V loňském ročníku fotografické soutěže Dravci a sovy okolo nás se na prvním místě s fotografií Útok jestřába na zajíce umístil Zbyněk Šrédl, druhé místo obsadil Lukáš Marek s fotografií Výr velký s mládětem. Třetím místem byl oceněn pan Slavomír Jaššo za fotografii Zoom na kalouse. Všem výhercům tímto blahopřejeme.

Víkendovka v Pavlově - poděkování

[IMG 2 left] program Pomoc přírodě - Poslední letošní víkendovka programu Pomoc přírodě se uskutečnila o víkendu 19.- 21. 10. 2007 ve Stanici ochrany fauny AOPK ČR v Pavlově u Ledče nad Sázavou. Celkem se účastnilo sedm dobrovolníků, kteří pomáhali s každoroční podzimní prací, kterou je hrabání a odvážení spadaného listí. Samozřejmě zbyl čas i na prohlídku stanice a trvale poraněných obyvatel, kteří zde žijí. Patří mezi ně především dravci a sovy a ze savců vydry říční. Večer patřil společenským hrám.
Může se zdát, že hrabání listí přírodě a zvířatům moc nepomůže, ale čas, který zaměstnanci stanice díky pomoci dobrovolníků ušetří, mohou věnovat odborné péči o zvířata. Jedná se tak o velkou pomoc, za kterou patří všem velké poděkování.

Pavel Koubek

Vypouštění sov na Vysočině

program Budou žít? - V letošním roce vypustili členové Klubu ochrany dravců a sov sdružení Děti Země do volné přírody kraje Vysočina celkem třicet sov pálených z umělého odchovu, které mají pomoci v zachování tohoto druhu nejen v tomto kraji, ale i v rámci ČR.
Velkým úspěchem je vytvoření hnízdního páru z jedné z vypuštěných skupin, který zahnízdil v připravené budce a úspěšně vyvedl dvě mláďata a nadále se na lokalitě zdržuje. Ostatní sovy se rozlétly do krajiny, kde mají připraveno na 250 hnízdních budek vyvěšených v minulých letech.
Kromě uvedeného páru sova pálená v kraji Vysočina prokazatelně nehnízdí. Předpokládá se hnízdění cca 10 párů, které však nemohou být zárukou pro dlouhodobé přežití.

Pavel Koubek - KODAS

Ohlédnutí za táborem

Zelené Vendolí Tábor KODAS v Zeleném Vendolí u Svitav je za námi. V posledním červencovém týdnu se ve stanici vystřídalo 20 dobrovolníků, kteří pomohli s údržbou zařízení stanice - opravili jsme poškozené mostky přes vodní plochy, vyčistili suchou zídku pro ještěrky, vyrobili psí boudy do kotců a pomohli jsme s další drobnou údržbou a úklidem stanice.
Na nedalekém Svojanově jsme dokončili čtyři voliéry, ve kterých budou postupně umístěni handicapovaní dravci a sovy.

Radek Novotný

Hlídání sokolíků

Pavla Koucká

Za chvíli bude šest a zazvoní budík. Užívám si poslední chvíle ve spacáku a poslouchám ševelení deště, pak jemně budím svého muže. Posnídat, zabalit a hlavně se dobře obléct, vyrážíme střídat noční hlídku.
Akce Falco na záchranu ohrožených sokolovitých dravců začala v roce 1990 a spočívá v hlídání hnízd před rušiteli a vykradači. U nehlídaných hnízd je bohužel velká pravděpodobnost takového rušení, až ptáci hnízdo opustí. Ani když zůstanou, není ještě vyhráno. Existuje totiž riziko, že jejich mláďata sokolníci ukradnou. A to je velká škoda, obzvláště uvědomíme-li si, že v naší republice hnízdí pouze okolo dvaceti párů sokola stěhovavého. Umiňujeme si proto, že musíme sokolíky uhlídat. Lokalita se hlídá po celou dobu hnízdění, 24 hodin denně. Do hnízda nevidíme, je umístěné za skalním výstupkem, několik desítek metrů od našeho stanoviště. Jsou tam prý dvě mláďata. Samec přináší potravu, samice loví jen zřídka – spíše se zdržuje v okolí hnízda, hlídá je a krmí mladé kořistí, kterou přinese samec.
K polednímu přestává pršet a odpoledne se dokonce ukazuje sluníčko. Dychtivě mu nastavujeme své tváře. Stále je chladno, máme na sobě podvlíkačky, svetry a bundy. Sokolčice sedí na skále vedle hnízda, ozývá se, její partner krouží nad údolím. Za chvíli bychom mohli být svědky předávání úlovku.
Na znamení toho, že opravdu přestalo pršet, se z údolí začínají ozývat sekačky na trávu a z lesa slyšíme motorovou pilu. Tu a tam se ozve rána z nedalekého lomu a já si povzdechnu: těšila jsem se přece na klid, zpěv ptáků a ševelení listí... Vtom se však objevuje zvuk ještě daleko horší – a rychle se blíží. Sokolčice křičí o sto šest. A už vidíme příčinu – helikoptéru. Sokolčice vzlétá směrem ke stroji a nám se tají dech, bojíme se, aby ji proud vzduchu nevtáhl do vrtule. Helikoptéra je nějakých patnáct metrů nad hnízdem – a už se naštěstí vzdaluje.
Za doznívání hysterického křiku vyplašené sokolčice, za zvuku sekaček a motorových pil uvažuji nad tím, jak málo prostoru ohroženým živočichům zbývá. Vždyť my lidé si uzurpujeme vlastně všechno.
Z hlediska rušení hnízd jsou snad nejnebezpečnější skálolezci, a to přesto, že v posledních letech vykazují větší respekt. O víkendu prý přišlo pět neodbytných. Tři kluci machrovali před děvčaty. „Krom toho, že umějí slaňovat, chtěli ukázat, že kašlou na zákazy a rozhodně se nebojí nějakých ochranářů. Bylo to docela obtížné,“ svěřila se nám předchozí hlídka. Víkendy jsou na hlídání nejobtížnější. Přicházejí desítky turistů, sokolčice se může zbláznit a strážci musejí být bdělí. „Co ten pták tak vyvádí?“ diví se turisté. Vysvětlit, motivovat k ohleduplnosti a přitom pokud možno hnízdo neprozradit. Kdo by si byl pomyslel, že strážce by měl vynikat v diplomacii?
Co se týče návštěv, je dnes klid. Díky pracovnímu dni a dopolednímu dešti, který zřejmě mnohé skálolezce i výletníky odradil, přichází jen pět turistů. Nedělají hluk a jsou slušní. Některé správy CHKO zjednodušují hlídání tím, že do oblasti zakážou přístup. To však u některých lidí ochotu k omezení spíše snižuje: informaci „hnízdí zde vzácní dravci, které je potřeba chránit“ si přetaví na „kvůli nějakým ptákům já nemůžu...“.
K večeru si přijíždějí do lesa „užít“ čtyři řidiči motorových čtyřkolek. Naštěstí je to baví jen asi půl hodiny, pak je klid. Utichly i sekačky a pily, zklidňují se ptáci a my s nimi. „Stejně je to zvláštní, ta láska k přírodě,“ uvažuji nahlas. „Sokolníci mají rádi ptáky – a proto je kradou. A my, protože je máme rádi, je hlídáme. Není láska jako láska…“ „Hm,“ odpovídá můj muž a já si uvědomuji, že je škoda kazit tuto krásnou chvíli povídáním.

Zdroj: Respekt 23 / 2007